Projekt: J. S. Bach – Síla společného procesu
Když se setkání stává důležitějším než scénář.
Tento projekt nebyl jen o nácviku představení k výročí J. S. Bacha. Byl to živý experiment, kde se potkalo 25 dětí ze tří různých oborů (hudební, divadelní, výtvarný) a tři pedagožky. Mým cílem nebylo dotlačit žáky k „perfektnímu“ výkonu, ale vytvořit prostor, kde se tyto světy protnou.
To nejcennější se stalo „mezi řádky“
Tvůrčí flow a hry: Čas jsme vyplnili společnými hrami a vzájemnými ukázkami z našich oborů. Výtvarníci naslouchali barokním fugám, hudebníci sledovali, jak vzniká kostým. Tato synergie děti neuvěřitelně nakopla.
Propojení a komunita: Společně strávený čas žáky hluboce propojil. Vznikla mezi nimi nová přátelství a respekt k práci toho druhého, což je výsledek, který se nedá naplánovat ani vynutit.
Odvaha k improvizaci: Nechala jsem žákyním volnou ruku při tvorbě dobových paruk a kostýmů. Výsledek byl nečekaný, autentický a vizuálně fascinující právě proto, že vycházel z jejich vlastní energie a nápadů.
Výsledek, který v divákovi zůstane
Nakonec sice vzniklo představení, které vypadalo báječně, ale pro nás byl největším vítězstvím ten společný zážitek. Projekt ukázal, že ty nejzajímavější věci vznikají ve chvíli, kdy přestanete lpět na dokonalosti a začnete se soustředit na přítomný okamžik a spolupráci.
Můj přístup k velkým projektům
Proces na prvním místě
Cesta k cíli je pro mě stejně důležitá jako cíl samotný.
Flexibilita
Umím reagovat na dynamiku skupiny a vytěžit maximum z nečekaných nápadů.
Multidisciplinarita
Propojuji lidi a obory tak, aby se vzájemně inspirovali, ne jen vedle sebe existovali.